Internacionalisté v revoluci
Z anglického originálu publikovaného v 8. čísle ROAR magazine přeložili členové Kolektivu 115.
Poměrně hodně se v západních médiích píše o internacionalistech bojujících v Sýrii po boku kurdských milic YPG/YPJ. Méně se ví o tom, že záčátkem roku 2017 vznikla v Rojavě Internacionalistická komuna, jejímž cílem je poskyovat podporu zahraničním dobrovolníkům a dobrovolnicím, kteří přicházejí do severovýchodní Sýrie, aby se zapojili do revolučních procesů v tamní občanské společnosti. Přečtěte si překlad rozhorovu, který se členem a členkou internacionalistické komuny vedl editor radikálně levicového magazínu ROAR Joris Leverink. Řeč byla o jejich motivacích k cestě do Rojavy a založení komuny, o významu internacionalismu a o konkrétních projektech, jimž se v Rojavě internacionalisté a internacionalistky věnují.
Revoluce v Rojavě se nadále vyvíjí, přestože čelí útokům Turecka a s ním spřátelených milic pod vlajkou Svobodné syrské armády (FSA) na jedné straně a Islámského státu na straně druhé. Revoluční projekt v Rojavě, inspirovaný myšlenkami Abdullaha Öcalana a kurdským hnutím za svobodu, má za cíl překonání kapitalistické modernity skrz emancipaci žen, ekologii a radikální demokracii.
Po několik let do Rojavy cestovali internacionalisté a internacionalistky z celého světa, aby se zapojili a podpořili místní revoluční projekt. Zahraniční dobrovolníci a dobrovolnice, kteří se zapojili do ozbrojených bojů, vyvolali velký zájem mezinárodních médií. Mnohem méně se toho ví o těch, kteří pracují za bojovou linií. Mnozí přišli, inspirováni perspektivami kurdského emancipačního hnutí, aby se seznámili s tamní revolucí a pomohli rozvinout existující projekty. Jejich cílem je organizace nové generace internacionalistů a internacionalistek ke zpochybnění kapitalistické modernity.
Někteří z těchto aktivistů založili s pomocí rojavského mládežnického hnutí (YCR/YCJ) na začátku roku 2017 Internacionalistickou komunu v Rojavě. Editor magazínu ROAR Joris Leverink hovořil s členem a členkou Internacionalistické komuny o tom, co je přimělo k podpoře revoluce, o projektech, do kterých jsou zapojeni, a o důležitosti solidarity bez hranic. Co vás motivovalo k cestě do Rojavy a jak jste se tam dostali?
Casper: V Evropě jsem byl jsem zapojen do různých sociálních a ekologických hnutí. Časem jsem jsem si ale začal uvědomovat problémy a limity takovéto politiky. Vlastně ten samotný koncept bránil mému politickému poznání. “Dělal jsem politiku”, ale neptal jsem se, jak mohu žít a bojovat revolučně. Když jsem si tuto otázku položil, nemohl jsem najít odpověď. Díky obraně Kobane před ISIS jsem objevil kurdské hnutí. A uvědomil jsem si, že tato revoluce vytyčuje cestu k překonání kritických problémů tohoto světa – v sociálních, politických, ekonomických a ekologických aspektech. Abych následoval tuto cestu, přicestoval jsem do Rojavy a přidal se k revoluci.
Clara: Myslím si, že každý z nás by měl soucítit a být pobouřen bezprávím kdekoliv na světě. 
Byla jsem naštvaná kvůli pokrytectví naší vlády, našich volených zástupců, našich novinářů a dokonce jiných levičáků. Ti všichni mluvili o ISIS, o Syřanech a o Kurdech bez toho, aby něco konkrétního udělali. Jen pár z nich napadlo přijít sem, což je ten nejdůležitější způsob, jak bojovat proti tomuto bezpráví a zaručit, že naše činy budou následovat naše slova.
Casper: Být zde je mým vyjádřením internacionalismu – překonáním hranic, které jsou vytyčeny mezi lidmi. Často jsem se ptal sám sebe: “Co bych dělal proti fašismu v době španělské občanské války?” A vždy jsem si odpověděl: “samozřejmě bych se přidal k odboji”. Dnes je fašistickou silou Turecko a stejně jako v dobách španělské občanské války musíme jako internacionalisté a internacionalistky plnit svou povinnost.
Představte nám trochu víc Internacionalistickou komunu: Jak byla založena? Kolik vás tady je? Jaké projekty jste iniciovali nebo podpořili?
Clara: Internacionalistická komuna byla založena několika internacionalisty a internacionalistkami, kteří se rozhodli, že tu budou dlouhodobě pracovat, společně se soudruhy a soudružkami s rojavského mladežnického hnutí (YCR/YCJ). Cílem komuny je znovuoživit internacionalismus, stejně jako najít nové cesty uvnitř internacionalismu samotného. Komuna jako taková představuje strukturu, která pomáhá internacionalistům a internacionalistkám najít své místo v revoluci. Podporujeme místní boj, učíme se z revoluce a činíme tak organizovaně. Sdílíme například své zkušenosti coby internacionalisti a internacionalistky a pomáháme s budováním solidárních struktur po celém světě.
Casper: Součástí komuny je nově otevřená Internacionalistická akademie, kde můžeme společně bydlet, pracovat a studovat, než se přesuneme k práci v různých strukturách rojavské občanské společnosti. Je důležité, aby internacionalisti a internacionalistky, kteří sem přijedou, měli šanci poznat filozofii, na které stojí kurdské emancipační hnutí, a také naučit se kurdsky.
Clara: Jedním z našich hlavních projektů je kampaň “Make Rojava Green Again”. Jejím cílem je přispět k ekologickému aspektu revoluce. Ekologickou situaci samozřejmě není možné analyzovat bez toho, abychom vzali v potaz politický kontext Sýrie a Turecka. Příkladem je dostupnost vody, jež je jedním ze zdejších hlavních problémů. Vedle obecné globální změny klimatu, která silně dopadá na Rojavu, používá Turecko vodu jako politický nástroj. Většina rojavských řek má své prameny v pohoří Bakur, což je kurdské území uvnitř tureckých hranic, momentálně okupované tureckou armádou. Pomocí obrovských vodních přehrad Turecko kontroluje přívod vody a může místním lidem doslova zavřít kohoutky.
Turecko také podél hranic vrtá hluboké studny a využívá mnoho podzemní vody v zemědělství. V důsledku toho v Rojavě neustále klesá hladina podzemních vod. To má dopad na dostupnost vody, jež ovlivňuje jak společnost, tak přírodu. Nedostatek vody znamená, že mnoho pšenice uschne, takže Rojava musí obilí dovážet ze zahraničí, což ale komplikuje mezinárodní embargo.
Casper: V rámci kampaně jsme shromáždili mnoho informací o zdejší ekologické situaci pro brožuru, která nedávno vyšla. Pomáháme ale také s hledáním praktických řešení těchto problémů. Na začátku roku jsme v Internacionalistické akademii založili lesní školku. Chceme pomoct znovu zalesnit nedalekou přírodní rezervaci u jezera Sefan. K tomu ale budeme potřebovat víc než jen námi vysazené stromy. Proto sháníme mezinárodní pomoc pro ekologickou práci zde v Rojavě.
Co pro vás znamená internacionalismus?
Casper: V základu je internacionalismus přesně to, co řekla Clara: “soucítit a být pobouřen bezprávím kdekoliv na světě”. Je to o tom vidět spojitosti mezi různými boji a pochopit nutnost učit se jeden od druhého. Cítit solidaritu s těmi, co živoří, cítit krásu boje a smutek z porážek společností, které trpěly v boji za svobodu.
Je důležité pochopit, že dynamika různých sociálních bojů se navzájem ovlivňuje. Někdy to není tolik viditelné, ale změny na Blízkém východě měly silný dopad na politiku evropských států i jinde. Například po obraně Kobane nebo Afrínu mnoho lidí začalo zpochybňovat zahraniční politiku evropských států a začalo upozorňovat na vztah mezi vývozem zbraní z jejich země a útokem proti revoluci s pomocí těch stejných zbraní. Při angažování se v místních bojích usilujeme o to, aby se naše různé boje navzájem posilovaly.
Clara: Internacionalismus znamená cítit povinnost bojovat bok po boku v revolucích po celém světě. Na teoretické úrovni jde o to, že nemůžeme pochopit realitu dnešního světa bez sdílení našich různých perspektiv a zkušeností. A to je možné jen, když bojujeme společně. Nový aspekt, který vidíme v internacionalismu kurdského emancipačního hnutí, je, že oni navrhují společný rámec, ve kterém se všechny revoluční a radikálně demokratické síly mohou spojit.
Nejde o nic méně, než o zpochybnění kapitalistické modernity s pomocí myšlenky demokratické modernity: demokratické modernity s globální a konfederální strukturou, která překoná národní stát, industrialismus a kapitalistickou mentalitu. Stejně jako nemůžeme uchopit kapitalistickou modernitu jen z jedné perspektivy, bude mít i demokratická modernita různé formy a barvy. Není to monolitický, ale různorodý systém. My, rojavští internacionalisté a internacionalistky, se chápeme jako síla spojující demokratické a revoluční síly ve prospěch boje proti kapitalismu.
Jakou odezvu máte od místních lidí v Rojavě?
Clara: Ve společnosti, kde je rozšířené přísloví “jediným přítelem Kurdů jsou hory” a kde mnoho mladých lidí opustilo zemi, je naše přítomnost velmi vítána. Chápou ji jako projev přátelství mezi národy celého světa.
Casper: V mnoha rodinách jsme bráni jako jejich synové a dcery – a to doopravdy. Cítíme to. Tím, že se stáváme součástí této společnosti, roste naše zodpovědnost za obranu jejích hodnot.
Jak podle vás revoluce ovlivnila životy obyčejných lidí v Rojavě?
Casper: Jedním z nejviditelnějších příkladů je používání kurdštiny na veřejnosti, ve školách a v samosprávných strukturách. Jazyk je důležitou součástí identity. Pokus o odstranění jazyka tak lze vnímat jako vážný útok na kurdskou kulturu a identitu. Pro studenty jde o velkou změnu, že mohou studovat vlastní historii ve svém mateřském jazyce.
Dalším významným úspěchem je možnost participace všech lidí v politických strukturách a v rozhodovacích procesech. Baasistický režim tato práva Kurdům vzal a ti tak neměli možnost vyjádřit své zájmy. Nyní se lidé učí, jak v komunální struktuře používat nástroje radikální demokracie prostřednictvím místních shromáždění. Společnost se opravdu politizuje tím, jak lidé přebírají zodpovědnost za svůj sdílený osud.
Clara: Já bych řekla, že největší změnu zaznamenaly ženy. Ovlivňují je všechny aspekty, jež zmínil Casper, plus navíc patriarchální struktury ve společnosti. Dříve se ženy nemohly účastnit dění ve veřejném prostoru a patriarchální rodinné struktury a společenská očekávání silně zasahovaly do společenského života jako takového. Abych uvedla pár příkladů: Nyní je zakázáno brát si ženy, kterým ještě nebylo 18 let. Muži už také nemohou mít několik manželek.
Viditelnější je také zapojení žen v různých společenských i politických strukturách. Nejzřetelněji se to projevuje ve vojenských strukturách Ženských obranných sborů (YPJ), ale týká se to i mnoha dalších oblastí. Ženy také experimentují s novými způsoby života. Příkladem je ženská vesnice Jinwar, kde spolu komunálním způsobem žijí pouze ženy.
Jaké jsou vztahy mezi Internacionalistickou komunou a mezinárodními dobrovolníky, kteří přišli do Rojavy, aby se zapojili do ozbrojeného konfliktu?
Casper: Nepojí je žádné organizační vazby. Lidé se ale samozřejmě znají a sdílejí spolu své zkušenosti a myšlenky. Lidé z vojenských struktur například často nevědí, co se děje v občanské společnosti, tak se s nimi dělíme o naše zkušenosti. A soudruzi a soudružky, kteří se vracejí z frontové linie proti Turecku, Al-Nusře či ISIS s námi sdílejí realitu války.
Clara: A i když jsme se nezapojili do YPG a YPJ, víme, jak je důležité být připraven vzdát se pro revoluci všeho, dokonce i vlastního života, a jaké to je čelit traumatickým zážitkům války. Abychom uctili památku soudruhů, kteří padli jako mučedníci (şehid), pojmenovali jsme naší akademii po Hêlîn Qaraçox (Anně Campbell), kterou zabily stíhačky NATO z Turecka během bojů v Afrínu.
Jak se podle vás bude vyvíjet revoluce v Rojavě a jakým způsobem mohou pomoci lidé v zahraničí? Jak nejúčinněji mohou lidé v zahraničí vyjádřit solidaritu s revolucí v Rojavě?
Casper: Období po osvobození Rakky od ISIS lze vnímat jako počátek nové éry. Více či méně stabilní konsenzus mezi mezinárodními mocnostmi se nyní začal rozpadat. Každý stát se snaží zvětšit vlastní vliv v regionu. Revoluční síly v regionu, tedy kurdské hnutí a jejich arabští a křesťanští spojenci, jsou znovu chyceni ve spletité pavučině vztahů globálních velmocí. Úspěch revoluce tak nyní mnohem více než kdy dříve závisí na síle lidí odsud i z celého světa. Jedinou opravdovou revoluční alianci představují zdejší revolucionářské síly a demokraticky smýšlející lidé z celého světa.
Clara: Musíme to brát tak, že to je i na nás, a musíme se snažit začít hrát aktivnější roli. Naše akce mohou a také budou formovat zítřejší realitu. V tomto smyslu je důležité držet krok se solidární prací na celém světě. Dokonce i dnes se najde mnoho lidí, kteří nemají ponětí o zdejší revoluci či o jejím myšlenkovém základě. Je potřeba, aby se o Rojavě dozvěděl celý svět.
Casper: Víme, že se schyluje k dalšímu velkému střetu. S fašistickým tureckým režimem hned za hranicemi je nám všem jasné, že se mírového řešení v Sýrii nedočkáme. Je tak důležité, aby si tyto skutečnosti uvědomili naši přátelé po celém světě a připravili se na ně. Musíme být účinnější v naší práci, na všech úrovních politiky: musíme šířit povědomí o Rojavě ve společnosti, a současně zvyšovat tlak na naše vlády. Nejdůležitějším aspektem je ale budování vazeb mezi kurdským emancipačním hnutím a boji v ostatních zemích.
Internacionalistická komuna je součástí dlouhé tradice levicové solidarity s revolučními boji po celém světě, od španělské revoluce k Zapatistům. Jaké místo v této tradici máte, a proč si myslíte, že je tato tradice důležitá?
Clara: Bez historie nelze pochopit současnou situaci. A co je ještě důležitější, bez historie nemůžeme dát současnosti ten správný význam. Je přeci tak snadné vzdát se boje v systému, který vám tvrdí, že neexistuje alternativa a že veškeré snahy o alternativu skončily neúspěchem. Místo toho je třeba vnímat, že odpor existoval vždy, i když byl až příliš často skrytý ve stínu. Když však vnímám dnešní boj jako dědictví španělské války proti fašismu a jako součást boje proti kolonialismu po celém světě, moje energie a motivace se zdvojnásobí. V tomto smyslu považujeme historii internacionalismu za naší historii. Jsme součástí jedné nekončící živé internacionalistické fronty.
Casper: Dnes existuje komuna v Rojavě. Ale myšlenka komuny je internacionalistická. Nejde jen o kurdské emancipační hnutí. Reprezentuje totiž internacionalismus založený na myšlence, že dokud nejsou všichni na tomto světě svobodní, nikdo není svobodný.
Jaký je váš vzkaz pro světovou levici?
Casper: No, jelikož pocházím z Evropy, moje zpráva pro evropskou levici bude, že je třeba znovu promyslet naše metody politické organizace a boje, a stejně tak i naše ideologické porozumění. Pokud opravdu chceme dosáhnout revoluce, musíme se začít organizovat v souladu s naším cílem a vyvinout dlouhodobou revoluční perspektivu.
Kurdské osvobozenecké hnutí nám v tom může pomoci. Jakožto revolucionáři se musíme znovu naučit, jak se spojit se společností. Jsme její součástí, bojujeme za ní, ale až příliš často jsou naše boje ze společnosti vydělené. A také se musíme naučit, jak překonat rozpory, které mezi námi panují. To neznamená, že máme být všichni stejní, ale musíme nalézt způsob, jak produktivně a inspirativně využít našich rozdílů tak, aby se z nich každý mohl něco naučit a nějak se vyvíjet.Clara: Koneckonců, naše výzva je velmi jednoduchá a zároveň strašně těžká: Vybudujme společně globální hnutí, které bude schopno zpochybnit a překonat kapitalistickou modernitu. Za tímto účelem se můžeme podívat na dlouhou historii nejrůznějších bojů, jež jsou pro nás vzorem pro svůj lidový odpor a snahy o svobodný život lidí v souladu s přírodou.
Joris Leverink
Internacionalistická komuna v Rojavě spojuje internacionalisty a internacionalistky, kteří pracují v rámci občanské společnosti v Rojavě. Vybudovali první stálou nevojenskou akademii pro internacionalisty a internacionalistky. Tato akademie zajišťuje základní vzdělání pro lidi z internacionalistického hnutí, kteří se chtějí vzdělávat, pracovat a organizovat v rojavské revoluci. Nedávno komuna vydala knihu Make Rojava Green Again. V prosinci 2018 jsme zveřejnili překlad jejich výzvy Všem demokratickým silám: Braňte Demokratickou federaci severovýchodní Sýrie. Více informací o Internacionalistické komuně v Rojavě a o jejích projektech naleznete na jejím webu http://internationalistcommune.com/.
[Internacionalistické komuně v Rojavě věnujeme výtěžek z prodeje českého překladu první epizody komiksu Kobane calling, kterou ve spolupráci s námi vydalo na podzim Broken Books.]